Názory v čase

Vždycky si uvědomím, kolik času věnuju tomu svému skřítkovi..... Zatímco děti bez rodičů mají kromě základních věcí, jako je krmení a přebalování, třeba jen půl hodiny na pochování. Ale pak už není nikdo, kdo by se na ně usmál, hrál s nimi či pohladil. Je to obrovská lidská nespravedlnost…

Každý příběh dítěte, které vyrůstá bez rodičů, vám vezme srdce... Jsou to tisíce osudů, přání a zklamaní, se kterými se potkáváme.

Na počátku stála má snaha pomoci sama za sebe něčemu smysluplnému. Již před tím jsem přispívala nejrůznějším charitativním organizacím, nikdy jsem ale nenabyla dojmu, že pomáhám něčemu konkrétnímu. Tak jsem se vydala do Kojeneckého ústavu v Praze a tam to vše začalo…